Nemám nic proti konceptu kulturně-historické výstavy. Když už to nepotěší odborníky jednotlivých disciplín, tak veřejnost určitě. A ruku na srdce, pro veřejnost, tu veškerá věda je. Jeden můj kolega k tomu pak ještě jízlivě poznamenal, že výstavu považuje za úspěšnou už jen proto, že jí dokázalo NPÚ zorganizovat. Nutno dodat, že je to jejich zaměstnanec.
Záběr výstavy byl vskutku široký. Od raně gotických fragmentů architektury po staré hudební nástroje. Nechyběl ani vděčný doplněk každé zámecké expozice – dobové brnění a zbraně. Z užitého umění byly zastoupeny i manýristické práce z doby kolem roku 1600. Vzhledem k tomu, že k výstavě zatím nevyšel katalog, nevím, jakou mají přesně souvislost s Rožmberky. Ovšem zcela tendenčních momentů bylo na výstavě víc. Skoro se mi až zdálo, že hlavním zájmem kurátorů bylo, aby se to „lidem“ líbilo a „každý si odnesl to svý“. Můžu říct, že z pohledu laického numismatika mi vitrínkou rožmberského mincování také vyšli vstříc.
Asi nejslabší byla výstava v uměleckohistorickém pojetí (a to i přes přítomnost takového skvostu jako Zmrtvýchvstání Krista a Adorace Páně Hlubocké od Mistra Třeboňského cyklu). Pominu, že v renesanci nebyli umělci na rožmberském dvoře zrovna světové úrovně, ovšem nemůžu kurátorům odpustit, že vystavili kopie. Z profesního hlediska se jedná o selhání. Jak si můžou dovolit do středověké sekce pověsit kopii Vyšebrodské madony z rukou restaurátora Bohuslava Slánského? Navíc výtvarně tak špatnou. Obdobný problém lze spatřit v kóji s umění kolem roku 1600. Kurátoři patrně chtěli navázat na loňskou úspěšnou výstavu Hanse von Aachena, takže zde prezentovali dva malé obrázky nevalné umělecké úrovně s popiskem: „Hans von Aachen – kopie“. Nezasvěcený návštěvník mohl nabýt dojmu, že takto Aachen maloval. Když už tam obě díla nutně musela být, měl popisek obsahovat: „Neznámý mistr – kopie dle Hanse von Aachena“.
Je škoda, že jinak celkem pěknou populárně naučnou výstavu provázely momenty selhání.
