ONDŘEJ KATRÁK

Karol Molnár v Lidicích

Včera Česká televize odvysílala krátkou reportáž o otevření nové expozice Lidické sbírky výtvarného umění. Mezi díly z původního fondu od anglického lékaře Sira Barnetta Strosse se nyní objevila i kresba československého malíře Karola Molnára. Jedná se o přípravnou kresebnou studii k obrazu Lidice z roku 1942. Molnár, toho času příslušník čs. armády ve Velké Británii, začal na uměleckém ztvárnění traumatizující události pracovat ještě týž noc, kdy se o tragédii doslechl.1)Štefan ZAJÍČEK – Karol Molnár: maliarske dielo. Katalog výstavy Záhorská galéria Senica, 1991 Téma je v pozůstalosti autora zpracováno v několika variantách.

foto: Česká televize

foto: Česká televize

  

Poznámky

Poznámky
1 Štefan ZAJÍČEK – Karol Molnár: maliarske dielo. Katalog výstavy Záhorská galéria Senica, 1991

Výsledky analýzy – vernisáž Krištofa Kintery

Tolik lidí jsem na vernisáži už dlouho. Jsem nadšený, že současné umění lidi táhne. Ani mi ty davy tentokrát nevadily, protože dokreslovaly atmosféru živého jarmarku. Ten nás uvítal stylovým obchodem hned u pokladny, následovala procházka kolem jeleních zátaras, pak svítící ukřižovaný, ve velkých sálech obří lampy pro sebevrahy, nějaká stříbrná budka, bubnující tvor, chodící lyžáky, lux s vrtačkou a samozřejmě nejdůležitější část programu – – postava bijící hlavou o zeď. Z výstavy jsem neodcházel přemítající o nesmrtelnosti chrousta, ale s úsměvem a zážitkem z tržnice divných nápadů.

Co je tu, co tu není… (výstava umělců wroclavského okruhu v Oblastní galerii v Liberci)

Shodou okolností jsem se dostal do Liberce a měl čas navštívit jejich Oblastní galerii. S hanbou musím přiznat, že jsem tam nikdy předtím nebyl. Samozřejmě až na místě vyšlo najevo, že ve své sbírce chová několik skvostů, mezi nimiž jednoznačně vyniká senzační imprese s názvem Stromovka od Antonína Slavíčka. Celkově místní sbírka českých, německých a francouzských umělců 19. a 20. století stojí za shlédnutí. 

V přízemí se od 17. 12. 2011 do 12.2. 2012 koná výstava polských umělců. Možnost prohlídky jsem nadšeně přivítal, protože se s polským uměním běžně nesetkám. 

Výstava mě potěšila. I když leckdy obrazy nebyly můj šálek čaje, dokázal jsem se do nich zadívat a najít si velmi zajímavé momenty. Zejména některá strukturální díla výborně pracovaly s povrchem použitého materiálu (což je vlastně žánrová samozřejmost). Zcela jiný zážitek než z fotky v katalogu. Trochu mě ale mrzí, že jsem si jednotlivé autory nemohl hned na výstavě generačně zařadit, ale na druhou stranu – proč to dělat. Každé dílo je vystaveno především samo za sebe. Kurátorský záměr byl představit 54 generačně rozprostřených umělců z vratislavské akademie; profesory, asistenty, lektory a absolventy. Stylově se tedy jedná o velmi širokou směs, která prolíná současné tendence strukturalismu i konstruktivismu. Vše v duchu tradice, která se na vratislavské akademii vykrystalizovala kolem poloviny 20. století. Navíc je ale zastoupená i post-moderní krajinomalba, figurální i žánrová malba, fotografie a samozřejmě instalace objektů. Vratislavská akademie žije i současným děním.

Kurátorská myšlenka mě oslovila. A zajímalo by mě, jestli něco podobného někde v nějakém okresním městě mimo ČR uspořádala třeba pražská AVU. Koneckonců – ono by ani nevadilo, kdyby něco podobného představili i v Liberci. Jako malou ochutnávku a pozvánku k výletu berte pár fotek z instalace.

Jan Preisler – Pohádka (1904)

Dílo je veřejnosti představeno po více než 70 letech a shlédnout jej můžete v Klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. Kurátorka Šárka Leubnerová řadí Pohádku k Preislerovým nejvýznamnějším dílům a nutno podotknout, že okouzlil i mě. Kvalita fotografie není na profesionální úrovni, ale možná právě proto budete mít chuť zajít se na obraz podívat osobně. Neváhejte a vyražte co nejdříve, jelikož oficiální datum výstavy skončilo 30. září. Přesto v NG stále je, ale na jak dlouho se mi zjistit nepodařilo. Obraz pochází ze sbírky galerie Kodl a kdy bude znovu vystaven pro veřejnost nikdo neví.

Ještě bych rád doporučil podcast z rozhovoru s kurátorkou na ČRo3 Vltava!

Všechna práva vyhrazena
©
Ondřej Katrák
2026