Josef Váchal byl vynikající výtvarník a dosáhl pozoruhodných výkonů ve všech disciplínách, kterým se věnoval (kresba, malba, řezbářství, sochařství, grafika, typografie atd.). I když jsou jeho díla často plná tísně a neklidu, přece jen je jeho umění vyvážené a krásné; plné průsvitné melancholie.

Aktuální výstava není umělcovou retrospektivou. Zajímá se o autora jako myslícího člověka, snaží se představit jeho nitro, a vystavená díla spíše ilustrují jeho hluboké duchovní založení. V případě Josefa Váchala se totiž nejednalo jen o módní životní etapu, jak se stalo některým jeho uměleckým souputníkům. Váchal vyvinul ohromné celoživotní úsilí, aby poznal a intelektuálně uchopil esoterické, okultistické i teozofické myšlenky.

Z mého pohledu se jedná o výstavu vydařenou. Promyšlená instalace ve správných místech podtrhuje produchovnělou povahu vystavených děl a přidává tím na intenzivním diváckém zážitku. Mohu vřele doporučit!

Rozhodně jedna z nejkrásnějších čtvrtí v Praze.

Kurátoři Národní galerie připravili dlouhodobou výstavu věnující se rakouskému a německému malířství 2. pol 19. století. Jedná se o komorní soubor přibližně dvaceti špičkových děl ze sbírky NG.

Výstava nepodává žádný ucelený přehled o této etapě umělecké tvorby, ale na několika výrazných dílech představuje kvalitu tehdejší produkce. Duchem doby byla precizní akademická malba, která na jedné straně završila vývoj evropské malby od dob Giotta, na druhé pak otevřela vnímání malířství moderním okem. Je zde totiž patrná již silná touha po zachycení „obyčejné“ reality nebo naopak naprosto realistické zobrazení historického okamžiku, i když se vlastně stále jedná o ateliérovou stylizaci. Pominout nelze ani první díla se silnou sociální tématikou.

Překvapilo mě, jak kvalitní díla z tohoto období chová NG ve svých sbírkách. Už delší dobu se po kavárnách šušká, že NG má v depozitu spoustu skvělých obrazů, proto podobné, byť komorní, výstavy vřele vítám.