
via FB Národní galerie: Uplynulo 120 let od doby, kdy Antonín Hudeček namaloval obraz Večerní ticho
― Ve 2. polovině 90. let 19. století se Antonín Hudeček připojil ke skupině žáků krajinářského ateliéru Julia Mařáka z pražské Akademie, kteří jezdili v letních měsících malovat do plenéru do vesnice Okoř nedaleko Prahy. Ve společnosti Antonína Slavíčka či Otakara Lebedy zde vytvořil řadu pláten, které patří ke klíčovým dílům přelomu 19. a 20. století. Jedním z nich je i Večerním ticho, ve kterém Hudeček dosáhl vyrovnaného spojení krajiny a figury. Divák je do plátna vtahován postavou mladé ženy a současně s ní prožívá náladu letního podvečera i pocit určité melancholie.
― Antonín Hudeček, Večerní ticho, 1900 |
V březnové aukci Galerie Platýz se znenadání objevil neurčený portrét od Karola Molnára. Kromě malířova typického rukopisu odpovídá autorství i původní adjustace z počátku 90. let 20. století, kdy byl tento obraz nachystán pro výstavu v Senici. Je velmi pravděpodobné, že signatura bude schována pod paspartou. To se dozví nový majitel. Cena 3000 Kč + 20% je nízká a odpovídá tomu, že obraz nebyl určen.
Vyvolávací cena Paura pozvolna stoupá. Tento se v 54. aukci nabízí za 75.000 Kč. V aukci je ještě raný Paur z roku 1960 a ten se dokonce nabízí za 100.000 Kč. Bude velmi zajímavé sledovat, jestli si obrazy najdou nové majitele, když byl v nedávné aukci Vltavínu pouze jeden zájemce a cena byla takřka poloviční. Ale pokud se někdo zamiloval do Paura tak jako já a má peníze, kde jinde by si ho měl pořídit?
Z dalších autorů mě v této aukci zaujal: Otakar Lebeda, Otakar Kubín (Coubine), hezký informelní kus od Jiřího Valenty, Jaroslav Hovadík, Josef Hlinomaz a nakonec mě zaujala díla Bedřicha Petrovana – Ponurý den a Bez názvu. Jdu si ho nastudovat.
Další dva obrazy, inzerované jako Karol Molnár, proběhly v obrazyvaukci.cz. Prvním z nich je známé Molnárovo téma zápasu dvou mužských postav symbolizující zápas dobra a zla. V tomto případě jde patrně o jednu z prvních barevných skic, jelikož znám varianty propracovanější. Výtvarně nepříliš dekorativní dílko nakonec dosáhlo ceny 2500 Kč + 20% provize z prodeje. Svůj význam rozhodně má pro někoho, kdo už vlastní variantu téhož motivu.
Druhým je portrét starší ženy. Na Molnára poměrně neobvykle modelované světlo. Ale ono záleží na období. Podobné portrétní malbě se výrazněji věnoval od 30. do 40. let. Studijní léta jsou samozřejmě výrazově i kvalitou dost rozkolísané. Během válečných let už je stabilnější, ale zase je těch portrétů málo. V poválečném období už se k akademizující malbě nikdy nevrátil. Jelikož je obraz velmi špatně nafocen, je skutečně obtížné jej zanalyzovat. Podívat se na něj osobně jsem nebyl, ale nakonec se prodal za 2400 Kč + 20%. Už samotná cena napovídá, že sběratelé byli ohledně autorství stejně nejistí, jako já. Uvidíme, jak se to s obrazem v budoucnu vyvine. Nezřídka se stává, že je třeba levně koupí někdo na sklad a později je pustí zpět do oběhu. Určitě bude ještě příležitost obraz detailněji prozkoumat.