V dnešním šedivém dni mi obrazy Aleše Lamra rozzářily náladu. Ach ty barvy. Jasně, přišly mi na první pohled trochu dětské, komiksové, příliš fantaskní, příliš nerealistické, příliš neumělecké. Ale pak jsem se zadíval víc a hodil za sebe všechny předsudky a své svazující konvence. Nějakým zvláštním způsobem to ke mně promluvilo.

Velký ohňostroj (1979), akryl na plátně, 200 × 155 cm

Baví mě, že dílo Aleše Lamra prošlo několika fázemi. Jsou naprosto zřetelné a čitelné, pokaždé zaujmou svou výpovědí. Osobně se mi více líbí jeho současná, tedy již pozdní a vyzrálá, poloha. Je minimalističtější a k jádru sdělení míří bez zbytečných oklik.

Lacerta ilia (2010), akryl na plátně, 140 x 190 cm

Ještě drobná poznámka – V galerii U prstenu probíhá vícegenerační výstava rodiny Lamrů. Kromě otce Aleše se výtvarnému umění věnuje i syn Jan. Druhý syn Hanuš je zase šperkař. Výstava určitě stojí za navštívení.

Včera Česká televize odvysílala krátkou reportáž o otevření nové expozice Lidické sbírky výtvarného umění. Mezi díly z původního fondu od anglického lékaře Sira Barnetta Strosse se nyní objevila i kresba československého malíře Karola Molnára. Jedná se o přípravnou kresebnou studii k obrazu Lidice z roku 1942. Molnár, toho času příslušník čs. armády ve Velké Británii, začal na uměleckém ztvárnění traumatizující události pracovat ještě týž noc, kdy se o tragédii doslechl.¹⁾Štefan ZAJÍČEK – Karol Molnár: maliarske dielo. Katalog výstavy Záhorská galéria Senica, 1991 Téma je v pozůstalosti autora zpracováno v několika variantách.

foto: Česká televize

Dílo je veřejnosti představeno po více než 70 letech a shlédnout jej můžete v Klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. Kurátorka Šárka Leubnerová řadí Pohádku k Preislerovým nejvýznamnějším dílům a nutno podotknout, že okouzlil i mě. Kvalita fotografie není na profesionální úrovni, ale možná právě proto budete mít chuť zajít se na obraz podívat osobně. Neváhejte a vyražte co nejdříve, jelikož oficiální datum výstavy skončilo 30. září. Přesto v NG stále je, ale na jak dlouho se mi zjistit nepodařilo. Obraz pochází ze sbírky galerie Kodl a kdy bude znovu vystaven pro veřejnost nikdo neví.

Ještě bych rád doporučil podcast z rozhovoru s kurátorkou na ČRo3 Vltava!

Dnes něco ze sportu. Svižná expresivní malba Jana Bedřicha Plačka (1890 – 1980) patrně pochází ze druhé poloviny 20. století. Ovšem, o tomto malíři se toho zatím moc neví. Údajně krajinář a figuralista. Snad se brzy dozvíme o jeho díle více.

Olej na plátně; 195 x 266 cm; Kunstmuseum, Basilej.

Obraz pro dnešní den namaloval jeden z nejtalentovanějších malířů klasické moderny – němec Franz Marc (1880-1916). Z počátku byl ovlivněn expresionismem a sám se stal jedním z jeho předních představitelů. Roku 1911 spoluzaložil uměleckou skupinu Der Blaue Reiter, která sdružovala takové osobnosti jakými byly Vasilij Kandinskij, Paul Klee, August Macke, Alfred Kubin a další. Avšak pro Franze Marca byl expresionismus příliš těsný. Spíše se stal jeho uměleckým východiskem a viděním světa. V pozdějších dílech je cítit silné ovlivnění futurismem, fauvismem i kubismem. Osobitou syntézou zásadních -ismů Belle Époque dokázal vytvořit fenomenální díla předválečné avantgardy. Život a tvorbu Franze Marca tragicky přeťala první světová válka. Padnul 4. března 1916 u Verdunu.