Úžasný pozdní Edgar Degas. Více info >> google art

Zhruba před 2 lety připravilo vedení MuO novou expozici českého moderního umění, respektive českého umění 20. století. Konečně jsem měl příležitost si jí projít a byl jsem velmi spokojen. V mansardě jsou vystaveni zástupci české klasické moderny a výběr Olomouckého muzea je více než důstojnou reprezentací základních uměleckých etap. Velmi mě potěšila expozice poválečného umění, kterému je v podstatě věnován mnohem větší prostor. Vedle zaběhlých jmen jako Mikuláš Medek, Jan Kotík nebo z mladších autorů Otakar Slavík a František Ronovský, je zde i zajímavé abstraktně lyrické dílo Ludmily Padrtové, nedávno objevené umělkyně z 50. let. Nezbývá než doporučit k navštívení.

Olej na plátně; 195 x 266 cm; Kunstmuseum, Basilej.

Obraz pro dnešní den namaloval jeden z nejtalentovanějších malířů klasické moderny – němec Franz Marc (1880-1916). Z počátku byl ovlivněn expresionismem a sám se stal jedním z jeho předních představitelů. Roku 1911 spoluzaložil uměleckou skupinu Der Blaue Reiter, která sdružovala takové osobnosti jakými byly Vasilij Kandinskij, Paul Klee, August Macke, Alfred Kubin a další. Avšak pro Franze Marca byl expresionismus příliš těsný. Spíše se stal jeho uměleckým východiskem a viděním světa. V pozdějších dílech je cítit silné ovlivnění futurismem, fauvismem i kubismem. Osobitou syntézou zásadních -ismů Belle Époque dokázal vytvořit fenomenální díla předválečné avantgardy. Život a tvorbu Franze Marca tragicky přeťala první světová válka. Padnul 4. března 1916 u Verdunu.

Obraz pro dnešní den je věnován jednomu z našich prvních modernistických krajinářů: Jindřichu Pruchovi (1886 – 1914). Cesty jeho umění nebyly v počátcích lehké (je třeba si uvědomit, jak se tehdejší veřejnost pohoršovala nad díly současníků ze skupiny Osma) a navíc slibně nasměrovaný talent osudově přeťala první světová válka. Jindřich padl na frontě u Haliče hned 1. září 1914.

Antonín Slavíček a Václav Radimský otevřeli českému krajinářství cesty impresionismu, Jindřich Prucha zase vybízel k inspiraci expresionismem a fauvismem. Od Pruchovi smrti muselo uběhnout ještě půl století, než byl přijat s patřičným ohlasem. Své na tom měl i fakt, že jeho dílo nestihlo dozrát. Nadějných umělců si ovšem první válka vzala víc.