Karol Molnár – perokresba z Anglie v internetové aukci
Karol Molnár: Borovice obrostlé břečťanem, Yeovil, 1942, perokresba na papíře, 20 x 25 cm. foto: estarozitnosti.cz
V internetové aukci estarožitnosti.cz se vydražila hezká plenérová perokresba z anglického Yeovil, kde K. Molnár sloužil jako člen čs. armády během 2. války.
Karol Molnár: Days we live, 1942
Karol Molnár: Days we live, 1942, kolorovaná kresba na papíře, 18 x 20 cm. Soukromá sbírka.
Udělal jsem si ke svátku radost a koupil si skicu Karola Molnára ze série Days we live z roku 1942. Dílko je to malé. Vizuálně taky není příliš atraktivní a do začínající sbírky bych ho asi nedoporučil, ale když se o KM zajímáte a rozplétáte jeho práci jako detektivku, musíte takovou kresbu ocenit. Je nabitá informacemi. Za prvé – je to skica k většímu oleji, který znám, a datuje jej. To je super. Pak má přípis, že to bylo vystaveno v National Gallery v rámci výstav vojenských spojenců. O této válečné kulturní iniciativě už Angličané leccos napsali. Pak můžeme vyčíst, že Molnár na tom v roce 1942 nebyl s angličtinou kdo ví jak dobře a nakonec je senzační informace o darování obrazu jugoslávskému králi, který tou dobou pobýval v Británii v exilu. Takže existoval kromě té známé varianty ještě nějaký další? Něco jako „finální“ verze, kterou pustil do světa? A kde je?
Spoustu z těch informací znám už z jiných skic, ale je vždycky skvělé, když se najde další! No… ale nemůžu říct, že jsem to koupil levně – 2900 Kč + 20% provize. To rozhodně není málo.
Nečekaný Karol Molnár v internetové aukci
Anonym (Karol Molnár?): Abstrakce, olej na kartonu, 42 x 33 cm. foto: obrazyvaukci.cz
Abstraktní tvorba Karola Molnára je mezi sběrately nesmírně žádaná. Na trhu se skoro neobjevuje a když už, většinou se do aukce ani nedostane. Zájem je opravdu veliký. O to větší překvapení bylo objevení Molnárovy abstrakce u obrazyvaukci.cz. Je pravda, že Molnár není autor, který by se objevoval na trhu pravidelně a rovněž je pravda, že širší veřejnosti stále chybí ucelená monografie jeho díla, ale přesto není Molnár zcela neznámý a je proto zarážející, že toto dílo nebylo v aukčním domě určeno, byť je signováno (uznávám, že je to hůře čitelné). Přesto si jej sběratelé našli, což nakonec dokládá konečná prodejní cena. Ovšem možná, že kdyby byl správně určen, šla by ještě výš.
Osobně by mě zajímalo, z jakého zdroje malba přišla, když zcela evidentně ani její původní majitel neznal jméno autora. Šlo snad o prodej z pozůstalosti bez zájmu dědiců o zděděné? Nebo se to k výtvarnému umění nepolíbenému majiteli dostalo nějakou úplně jinou cestou? Třeba dar? Kdo ví.
Osud Molnárovy pozůstalosti velmi dobře znám až z doby po roce 2005 a nedovedu si moc představit, že by někdo z okruhu mně známých sběratelů pouštěl Molnára jako anonyma. Co všechno a kam šlo předtím už se nikdy nepodaří zjistit, kromě pár jmen tehdy známých obchodníků. Koneckonců – teď se ke mně dostal jeden Molnár zakoupený „náhodně“ před mnoha lety jako dar u jednoho galeristy. Ale tam současný majitel ví, o koho se jedná, a navíc by sbírku v budoucnu rád rozšířil. Je možné, že podobná situace nastala i v případě této abstrakce a povědomí o autorovi se v rodině prostě vytratila. Ale dost spekulování. Určení provenience obrazu je samozřejmě jeden z důležitých postupů, jak ověřit pravost díla. Molnárova falza se na trhu již objevují. Není jich zatím mnoho, ale jsou. A já jsem jenom hodně opatrný. Rešerši k této abstrakci ještě podniknu, ale to až při osobním seznámení s majitelem díla. Na základě fotografie lze jednoznačně konstatovat, že za hlubší průzkum stojí.