25. června 2013 se konala večerní výstava Karola Molnára ze soukromých sbírek, které jsou aktuálně v dosahu. Jelikož Molnárova díla nejsou součástí sbírek veřejných institucí, je každá taková akce zajímavá. 

K dění mě přizval organizátor Pavel Šmidrkal asi měsíc před konáním události s tím, abych mu na večerní vernisáži pomohl provést hosty instalací. Katalog k výstavě byl již vytištěn, díla na výstavu přiřazena. Zhostil jsem se tedy úkolu průvodce, jak nejlépe šlo. 

Konečně!! Fasáda už potřebovala odborný zásah. Mám ten kostel rád. Nejen, že je to krásná stavba, ale jsou v něm i nádherné obrazy. Jinak v současnosti zní oficiální název kostela takto: Kostel Panny Marie Matky ustavičné pomoci.

V tomto malebného koutu Prahy jsem nikdy nebyl a jeho maloměstská nálada mi doslova vyrazila dech. Nikdy bych nečekal, že něco takového tu existuje. Klid, řadové domky se zahrádkami, spousta zeleně.

O hřbitově na Malvazinkách jsem slyšel jen z doslechu. O to více na mě zapůsobil. Spousta krásných náhrobků i hrobů významných osobností (Jakuub Arbes, Karásek ze Lvovic, Karol Molnár). Navíc vyšlo nádherné počasí. Kolegyně Vlaďka nám poskytla fundovaný výklad o historii i architektonické výzdobě a upozornila na několik uměleckých skvostů. Konečně jsem pochopil, proč se zabývá funerální tématikou. Hřbitov působí jako park, ale na piknik bych tam asi nešel.