Tentokrát mě ve Zwingeru nejvíce zaujal obraz Madonny od španělského malíře Bartolomé Esteban Murilla. Ta barevná lehkost, bravura podání, naprostá autenticita a přirozenost Panny Marie i Ježíška je neuvěřitelná. Obraz vznikl v sedmdesátých nebo osmdesátých letech 17. století a do drážďanské sbírky se dostal již roku 1755, kdy byl zakoupen v pařížské aukci. Ve srovnání s ostatními silně stylizovanými oltářními obrazy ve výstavní místnosti galerie je patrné, že Murillova Madonna neztratila vůbec nic ze své naléhavosti a aktuálnosti. Volba prostředí i tématu je zcela nadčasová, navíc korunovaná již zmíněnou přirozeností vyobrazených postav. V tomto obraze je zachycena opravdová čistota nově narozeného života a víry bez zbytečné okázalosti či stylizace. Je to skutečně mistrovský kus. (Pro srovnání barevného podání dávám ještě svou fotku, jelikož oficiální reprodukce výrazně mění charakter originálu.)
