O Zrzavém je napsáno mnohé, protože jednoznačně jde o jednu z nejvýraznějších postav českého umění 20. století. Ale proč vlastně?
Ve zkratce: Zrzavý byl vždy solitér. Bez akademického vzdělání, přesto neuvěřitelný malířský talent (studoval soukromě, krátce na UMPRUM u Emanuela Dítěte). Již v rané tvorbě definoval svůj osobitý styl a po celý život jej tříbil, až se dopracoval k dech beroucí sebejistotě. Jen považte, jak skvělé věci dělal už v mládí kolem roku 1912/13 a jak skvělé věci dělal ve zralém věku během 2. poloviny 20. století, než roku 1977 v požehnaném věku 86 let zemřel. Jeho umělecký výraz byl vždy měkký, lyrický, opředený tajemstvím a hlavně apolitický. I proto nebyl pro komunisty problém udělit mu roku 1966 titul národní umělec. Jistě zaslouženě, i proto, že Zrzavý se nikdy režimu nevtíral. Prostě tvořil, jakoby kolem něj politický svět neexistoval.
Na dnešek připadá kulaté 130. výročí narození předního představitele české avantgardy 20. století.