Před pár dny se na mě obrátil jeden ze sběratelů, že shání obraz od Karola Molnára a v eAntiku narazil na tento: Koupání, inzerovaný za 35.000 Kč. Nebyl si ale jistý, zda se o Molnára opravdu jedná. Na základě inzerované fotografie jsem pojal podezření, že se objevil další padělek. Kostrbatá signatura monogramem; vročení, které pro tuto dobu již neodpovídá Molnárovu uměleckému vývoji; toporné podání figur i okolní krajiny; v určitých, pro Molnára příznačných, detailech příliš chaotický štětec a také absence studie k uvedené kompozici. To byly indicie, které nevypovídaly ve prospěch autenticity díla. Zájemcům jsem nabídl, že se na obraz zajdeme podívat spolu, jelikož závazné rozhodnutí nelze provést na základě nedostatečně kvalitní fotografie na internetu.
Po zhlédnutí obrazu na vlastní oči a při srovnání s mým katalogem Molnárových prací, bylo jasné, že je tento obraz sporný. Vysvětlím. Z Molnárových velmi raných prací vyplývá, že měl obrovský talent – jeho kresby z jinošských let působí sice naivně a neškoleně, ale jsou líbezné. Když během nástupu na Ukrajinskou akademii a posléze AVU začal své umění řešit hlouběji a rovněž začal jako nezkušený důsledněji pracovat s olejem, můžeme v jeho díle vysledovat určitý obrat k plošnosti a strohosti – zejména v práci s tvary a světlem. V tomto období velice usilovného hledání vlastního výrazu a zkoumání možností moderní malby, tedy během studií mezi lety 1929 – 1936/37, vzniklo mnoho typicky školních prací (ateliérové školní akty a zátiší, nepřeberné množství kreseb, skic apod.), stejně tak celá řada volnějších děl – např. krajinomalby či jeho oblíbené figurální kompozice inspirované malíři rané moderny. Později v letech 1937/38 už byl na AVU čestným absolventem s možností využívat ateliéry Akademie ke své volné tvorbě. V letech 1938/39 pak působil jako stipendista u Františka Kupky v Paříži. V této době už byl na počátku svého uměleckého vrcholu, který se plně dostavil během válečných let. Z Anglie se v roce 1945 vracel do Československa už jako plně vyzrálý umělec.
Z letmého náčrtu v předchozím odstavci vyplývá, stejně tak z množství jednoznačně zařaditelných kreseb, maleb i akvarelů (které zde nemohu nyní kompletně publikovat), že v roce 1938 byl KM ve zcela jiném malířském „levelu“, než vidíme na výše uvedeném obrazu. Ovšem, i kdybychom si odmysleli vročení 38, stejně tento výjev ani moc nepasuje do dřívějších studijních let. I když měl v tomto období silné výrazové výkyvy, vždy je patrný jeho charakteristický rukopis. Ten je totiž v mnoha ohledech mnohem dynamičtější a uvolněnější, než vidíme zde.
U obrazu Koupání, monogram KM 38, zkrátka zatím existují silné pochybnosti o autenticitě. Přípisy na zadní straně blindrámu nic neznamenají, jelikož jsou sekundární a mohl je tam napsat kdokoliv. Že je plátno na novém blindrámu rovněž není podstatné, ovšem s ohledem na historii Molnárovy pozůstalosti už by mohla hrát roli adjustace. Jenže ta v tomto případě také nesedí. Pokud se v budoucnu neobjeví přípravná kresba nebo akvarel (například s vlastnoručními Molnárovými přípisy) nebo i olejová varianta téhož motivu, jak je běžné u celé řady jiných Molnárových kompozic (a to zejména z období 30. a 40. let), nedá se s jistotou pravost díla potvrdit.
