Všem na očích, přesto trochu zapomenutý. Oproti pompézním vrcholně a pozdně barokním pražským kostelům je interiér nezvykle střídmý, vlastně by se dalo říct tichý. Uvažování (post)moderního člověka je to mnohem bližší. Soustřední vyžaduje klid, myšlenka potřebuje být nerozptýlená. Chci říct, že doba je těkavá a kostel je vhodným útočištěm. Místem, kde lze opět načerpat vnitřní energii. Třeba i jen na 5 minut někam cestou. A nezáleží ani na tom, jestli opravdu věříte v Ježíše Krista či nikoliv. Stačí jen vnímat prostor a světlo.
Kostel sv. Kříže je snad jediná ryze neoklasicistní sakrální stavba v Praze. Projektoval ji v letech 1816-1824 pražský architekt Jiří Fisher.
