10. června 1942 – Dnes je to 72 let od vyhlazení Lidic. Vendeta za atentát na říšského protektora vyvolala ve světě zděšení. Ještě v létě 1942 díky tomu uznala Velká Británie i exilová francouzská vláda Mnichovskou dohodu za neplatnou od samého počátku.
Hluboký zármutek cítili i příslušníci československé armády. Jedním z nich byl i Karol Molnár, akademický malíř, který do armády narukoval již na podzim 1939, kdy zrovna pobýval v Paříži jako stipendista Františka Kupky, a poté se s armádou přesunul do Velké Británie. Molnár jako vůbec první malíř reagoval na lidickou tragédii.1)Štefan ZAJÍČEK – Karol Molnár: maliarske dielo. Katalog výstavy Záhorská galéria Senica, 1991 První pietní akce přišla až roku 1945, britské hnutí Lidice shall live začali svou činnost v 50. letech a lidický památník byl otevřen až roku 1962. Tato olejomalba na plátně je datována 1942 s poznámkou Lidice.
Kresba k tomuto dílu je dnes zapůjčena v Památníku Lidice, originál tohoto výjimečného díla v soukromé sbírce. Snad se již brzy představí veřejnosti na retrospektivní výstavě tohoto neprávem zapomenutého malíře!
Poznámky
↑1 | Štefan ZAJÍČEK – Karol Molnár: maliarske dielo. Katalog výstavy Záhorská galéria Senica, 1991 |
---|